Biomasa
Potenciál biomasy, druhy, bilance a vlastnosti paliv z biomasy - hlavní body studie
Druhy biomasy
Dělit biomasu můžeme podle mnoha hledisek, například na biomasu odpadní - jedná se o biomasu, která je odpadem při lidské činnosti, ať už se jedná o průmyslovou, lesnickou, rostlinou či živočišnou činnost, a cíleně pěstovanou.
Biomasa se často dělí podle formy, jelikož nejsou všechna paliva normalizována, a dělí se na:
- Balíky - suché stébelniny; hustota 60÷150 kg.m-3; hmotnost 3÷500 kg; hranaté, kulaté.
- Brikety - dřeviny, stébelniny; hustota cca 1 kg.m-3; průměr 40÷100 mm, délka do 300 mm
- Pelety - dřeviny, stébelniny; hustota 1÷1,4 kg.m-3; průměr 6÷20 mm, délka 10÷50 mm
- Pakety - dřevo, stébelniny, papír; 0,3 kg.dm-3; průměr do 150 mm; délka 300÷500 mm
- Dřevní palivo - polena, štěpka, piliny, hobliny, odřezky, dřevní šrot - proměnné vlastnosti
Pěstování energetických rostlin nemá u nás zatím žádnou tradici. Základní členění záměrně pěstovaných rostlin pro energetické účely je na dřeviny a nedřevnaté rostliny (byliny). Energetické dřeviny mají schopnost růst velmi rychle jak v prvních letech po výsadbě, tak i po seříznutí nadzemní části - tzv. rychle rostoucí dřeviny. Nejznámějšími rychle rostoucími dřevinami jsou topoly dále pak vrby, akáty, olše, osiky a břízy.
Rostlin bylinného charakteru je velké množství a z praktického hlediska se tyto rostliny dělí na jednoleté a víceleté či vytrvalé. Jejich výhodou je, že se pouze vysévají a že dovolují okamžitý přechod půdy zpět na potravinářské využití. Podpora pěstování v roce 2006 se uskutečňuje podle zákona č. 252/1997 Sb. Platí seznam 22 podporovaných rostlin a dotace jsou ve výši 2000 Kč.ha-1. I zde, stejně jako u rychle rostoucích dřevin, platí, že rostliny musejí vytvářet velké množství nadzemní hmoty.
Mezi jednoleté a dvouleté rostliny ze seznamu patří: laskavec, konopí seté, světlice barvířská, sléz přeslenitý (krmný), komonice bílá (jednoletá až dvouletá), pupalka dvouletá a hořčice sarepská. Mezi víceleté a vytrvalé (dvouděložné) patří: mužák prorostlý, jestřabina, východní, topinambur, čičorka pestrá, šťovík krmný, sléz vytrvalý, oman pravý a bělotrn kulatohlavý. Dále jsou na seznamu energetické trávy: sveřep bezbranný, sveřep horský (samužníkovitý), psineček veliký, lesknice (chrastice) rákosovitá, kostřava rákosovitá, ovsík vyvýšený a ozdobnice čínská (sloní tráva). Jednotlivé druhy rostlin mají více odrůd, lišících se vhodností použití, odolností proti chorobám, škůdcům a plevelům, dále náročností na vodu, živiny a teplo, expanzivitou a v hlavním měřítku, kterým je výnos v t.ha-1. Řada rostlin má mimo energetické využití i využití v textilním a chemickém průmyslu, zemědělství nebo potravinářství.
Další skupinou biomasy je odpadní biomasa. V podmínkách ČR jde především o využití biomasy z těchto zdrojů: rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby (převážně slámy), odpady z živočišné výroby (exkrementy hospodářských zvířat, zbytky krmiv), lesní odpady (kůra, větve apod.), organický podíl tuhých komunálních odpadů (organické odpady, kaly apod.), organické odpady z potravinářských a průmyslových výrob (mnoho druhů), upravená biomasa smíchaná s jinými hořlavými materiály.
S řadou těchto materiálů je třeba zacházet podle zákona č. 314/2006 Sb. o odpadech. Zákon dovoluje energetické využívání odpadů, což je použití odpadů hlavně způsobem obdobným jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie. Řadu průmyslových odpadů a kalů lze upravovat lisováním, briketováním a peletováním. Úpravou se sníží objem a zvýší se hustota odpadu, což má za následek snížení nákladů na transport. Úpravou dochází částečně i ke snížení vlhkosti odpadu, je však poměrně energeticky náročná. Pro úpravu se používají různé druhy lisů, peletovacích a briketovacích strojů.